Dudlíky

Pro novorozence od prvních dnů života doporučujeme dudlík s označením „0+ měsíců" nebo „od narození". Klíčové je vybrat správný tvar a velikost, která odpovídá malinkýmústům miminek.

Ortodontické dudlíky mají asymetrický tvar šidýlka, který napodobuje tvar maminčiny bradavky během kojení a podporuje správný vývoj dásní a patra. Tento typ je ideální pro kojené děti, protože nenaruší techniku sání u prsu.

Kulaté (klasické) dudlíky mají symetrické šidýlko a jsou univerzální – miminko si může dudlík vzít do pusinky z jakékoliv strany. Některé děti je preferují pro jejich příjemnější pocit v ústech.

Materiál: Pro novorozence jsou nejlepší kaučukové dudlíky z přírodního latexu – jsou měkké, pružné a přirozeně teplé na dotek. Silikonové dudlíky jsou tvrdší, ale hypoalergenní a bez chuti, což oceníte, pokud má miminko citlivou pokožku. Mezi oblíbené značky pro nejmenší patří Frigg, Mushie nebo BIBS.

Tip: Zkuste nabídnout 2-3 různé tvary a materiály – každé miminko má individuální preference a může trvat několik pokusů, než najdete „ten pravý" dudlík.

Kaučukové dudlíky jsou vyrobeny z přírodního latexu a mají následující vlastnosti:

Výhody: Velmi měkké a pružné, přirozeně teplé na dotek, napodobují pocit maminčiny bradavky, ideální pro kojené děti. Nevýhody: Mají typickou gumovou chuť a vůni, kterou některé děti odmítají. Časem tmavnou a rychleji se opotřebovávají (doporučená výměna každé 4-6 týdnů). Nejsou vhodné pro děti s alergií na latex.

Silikonové dudlíky jsou syntetické a nabízejí odlišné vlastnosti:

Výhody: Bez zápachu a chuti, hypoalergenní (vhodné i pro alergiky), dlouhá životnost – uchovávají si tvar a barvu i po měsících používání. Snadno se čistí a odolávají vysokým teplotám při sterilizaci. Nevýhody: Jsou tvrdší a méně pružné než kaučuk, některým dětem připadají „umělé" na dotek.

Jak vybrat? Pokud kojíte a chcete dudlík co nejpodobnější kojení, zvolte kaučuk (například Frigg kaučukové dudlíky). Pro miminka s citlivou pokožkou nebo alergiemi je bezpečnější volba silikon. Vyzkoušejte oba materiály – preference dítěte často rozhodne za vás.

Pravidelná výměna dudlíku je klíčová pro bezpečnost a hygienu miminka. Doporučená frekvence výměny závisí na materiálu:

Kaučukové dudlíky: Měňte každé 4-6 týdnů, i když vypadají nepoškozené. Přírodní latex časem ztrácí pružnost, tmavne a může praskat. Pravidelná kontrola je nezbytná.

Silikonové dudlíky: Vydrží déle – obvykle 2-3 měsíce. Jsou odolnější proti opotřebení, ale i tak je nutné kontrolovat jejich stav.

Kdy vyměnit dudlík okamžitě: Pokud objevíte praskliny, trhliny nebo lepkavý povrch (u kaučuku), změna barvy nebo konzistence, poškození štítku nebo kroužku, ztráta elasticity – šidýlko zůstává zmáčknuté, nebo pokud se šidýlko zvětšuje a ztrácí tvar.

Bezpečnostní tip: Před každým použitím zatáhněte za šidýlko – pokud se začíná oddělovat od štítku nebo vidíte poškození, dudlík okamžitě vyhoďte. Nikdy nepoužívejte poškozený dudlík – hrozí riziko zadušení.

Praktická rada: Mějte vždy 2-3 náhradní dudlíky po ruce (můžete je uložit v praktickém pouzdru na dudlík). Když miminko dudlík ztratí během procházky nebo spadne na zem, máte čistou náhradu. Při růstu dítěte nezapomeňte přejít na větší velikost (obvykle kolem 6 měsíců a pak znovu kolem 18 měsíců).

Pravidelné čištění dudlíků je nezbytné pro ochranu miminka před bakteriemi a infekcemi, zejména v prvních měsících života.

První použití – sterilizace: Nový dudlík vždy před prvním použitím vyvařte 5 minut v dostatečném množství vody. Nechte vychladnout a vymačkejte přebytečnou vodu ze šidýlka. Tím odstraníte případné zbytky z výroby.

Denní čištění: Po každém použití opláchněte dudlík čistou vodou. Jednou denně (nebo po pádu na zem) umyjte v teplé vodě s jemným mycím prostředkem, důkladně opláchněte. Nikdy dudlík neslintejte – do miminkových úst byste přenesli bakterie z vlastních úst, včetně těch způsobujících zubní kaz.

Pravidelná sterilizace: V prvních 6 měsících života sterilizujte dudlíky 2-3× týdně vyvařením (5 minut) nebo ve sterilizátoru na kojenecké lahve. Po 6 měsících věku stačí sterilizace 1× týdně, protože dítě si už samo dává do pusy různé předměty.

Myčka nádobí: Silikonové dudlíky můžete mýt v myčce (horní košík) – je to rychlé a hygienické. Kaučukové dudlíky do myčky nedávejte – vysoké teploty a agresivní mycí prostředky je rychle poškodí.

Skladování: Čisté dudlíky uchovávejte v čistém, zavřeném pouzdru nebo v uzavíratelné krabičce. Nikdy je nenechávejte volně ležet na přebalovacím pultu nebo v kabelce – nasbírají prach a bakterie. Pro cestování jsou ideální hygienická pouzdra na dudlíky, která ochránit dudlík před znečištěním v přebalovací tašce.

Vliv na kojení: Odborníci doporučují s dudlíkem počkat alespoň 3-4 týdny po porodu, dokud se kojení plně neustálí. V prvních týdnech si miminko vytváří správnou techniku sání u prsu a dudlík by mohl tento proces narušit – způsobuje takzvanou „záměnu prsních bradavek".

Jakmile je kojení bezproblémové, můžete dudlík nabídnout. Ortodontické dudlíky jsou navržené tak, aby co nejvíce připomínaly tvar maminčiny bradavky během kojení, takže jsou šetrnější ke kojení než klasické kulaté tvary. Značky jako Frigg nebo Mushie vyvíjejí dudlíky speciálně pro kojené děti.

Vliv na vývoj zubů a skusu: Při správném používání nemá dudlík na zuby negativní vliv. Klíčem je omezit používání dudlíku ideálně jen na usínání a uklidnění. Pokud dítě dudlík používá celý den nepřetržitě, zejména po 2. roce věku, může dojít k:

Deformaci patra (vysoké gotické patro), vadnému postavení zubů (tzv. otevřený skus), problémům s polykáním a výslovností některých hlásek.

Doporučení pediatrů: Dudlík používejte rozumně a s mírou – především na usínání a při plačtivosti. Po 2. roce věku začněte postupně omezovat používání. Cílem je dudlík úplně vysadit mezi 2.–3. rokem, ideálně před nástupem do školky. Pokud má dítě starší 3 let stále silnou potřebu sání, poraďte se s dětským zubařem nebo logopedem.

Alternativy k dudlíku: Pro uklidnění můžete využít tulítka a usínáčky, které dítěti pomohou bezpečně usnout bez potřeby dudlíku. Pro starší děti jsou vhodné i kousátka, která uspokojí potřebu žvýkání během prořezávání zoubků.